Co je zemní plošný kolektor?
Vrchní vrstva země je i v mrazivých dnech postačujícím zdrojem tepla. Tepelné čerpadlo používá tepelný výměník ze speciálního polyethylenového potrubí plněného nemrznoucí směsí a uloženého do výkopu (půdní kolektor). Půdní kolektor se umisťuje poblíž objektu v nezámrzné hloubce. Trubky půdního kolektoru se mohou ukládat na souvisle odkrytou plochu, nejméně 0,6 až 1 m od sebe. U plošných kolektorů se přímo nejedná o geotermální vytápění. Kolektor totiž odebírá ze země "pod sebou" pouhá 2 % energie, zbývajících 98 % odebere z vrstvy zeminy "nad sebou". Tam ale není geotermální teplo ze země, ale akumulovaná solární energie ze slunce. Plošný kolektor je tak v podstatě rozměrný sluneční kolektor s nízkou účinností, doplněný o obrovský "hliněný" akumulátor tepla s ročním cyklem nabíjení a vybíjení. Na 1 m2 povrchu země dopadne ročně asi 2 000 kWh tepelné energie ze slunce, přitom plošný kolektor za rok ze stejné plochy odebere pouhých 40 až 70 kWh, což je jen 2,5 % z toho, co mu slunce dodá. Po pochopení tohoto principu je tedy jasné, že dobře provedený plošný kolektor se nemůže ani v dlouhodobém horizontu energeticky vyčerpat, protože během léta vždy s bohatou rezervou 100% regeneruje. Zároveň je to i odpověď na "nucenou odstávku pro regeneraci" plošného kolektoru během léta. Žádná není potřebná, energie dodávaná v létě ze slunce je tak vysoká, že kolektor s rezervou zvládá zároveň svojí regeneraci i dodávku tepla pro ohřev teplé vody nebo třeba pro bazén. Velikost plošného kolektoru závisí na tepelné ztrátě vytápěného objektu, typu zeminy a typu topného systému. V běžných podmínkách pro dům s tepelnou ztrátou 9 kW postačí plocha pro kolektor kolem 320 m2. Takto velké kolektory lze obvykle umístit na stavební parcelu o celkové velikosti od 500 m2, což je velikost, kterou většina stavebních parcel splní.