Obsah a rozsah projektové dokumentace je stanoven metodickým pokynem Tepelná čerpadla pro využití energetického potenciálu podzemních vod a horninového prostředí z vrtů od Ministerstva pro místní rozvoj z prosince roku 2013 a musí odpovídat příloze č. 1 vyhlášky č. 503/2006 Sb.
Vrty pro tepelná čerpadla musí být odsouhlaseny vodoprávním úřadem podle § 17 zákona č. 254/2001 Sb. v platném znění formou závazného stanoviska či rozhodnutí (výklad č. 93 k vodnímu zákonu, č. j. 230012/2011-MZE) a poté umístěny stavebním úřadem podle zákona č. 183/2006 Sb. v platném znění.
Projektovou dokumentaci zpracovává osoba oprávněná ke zpracování dokumentace pro vydání územního rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení, tedy pro vybranou činnost ve výstavbě ve smyslu § 158 stavebního zákona.
Tou může být autorizovaný architekt v oboru architektury a nebo autorizovaný architekt s všeobecnou působností zahrnující obor architektura – viz § 4 odst. 2 písm. a) nebo odst. 3 zákona č. 360/1992 Sb. – a autorizovaný inženýr v oboru pozemní stavby, stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, technologická zařízení staveb a technika prostředí staveb, specializace technická zařízení – viz § 5 zákona č. 360/1992 Sb.
Dále je to autorizovaný technik, který je oprávněn vypracovávat příslušné části dokumentace pro vydání územního rozhodnutí v oboru pozemní stavby, stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, specializace hydrotechnické stavby a specializace zdravotně technické stavby, technologická zařízení staveb a technika prostředí staveb, specializace vytápění a vzduchotechnika a specializace zdravotní technika – viz § 5 a § 19 zákona č. 360/1992 Sb.
Z pohledu platných právních předpisů není zřejmé, zda musí být projektová dokumentace zaštítěna také báňským projektantem, což je osoba způsobilá projektovat nebo navrhovat objekty a zařízení, které jsou součástí hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem v rámci územního řízení.
Vzhledem ke skutečnosti, že vrty pro TČ budou realizovány pod vedením báňského projektanta a hydrogeologa společnosti vlastnící oprávnění k činnosti prováděné hornickým způsobem, která podléhá zákonu č. 61/1988 Sb. v platném znění, se však doporučuje, aby projektovou dokumentaci schválil rovněž báňský projektant.
Nedílnou součástí tvoří hydrogeologické vyjádření obsahující mimo jiné zohlednění přírodních podmínek a vliv vrtů na geologické a životní prostředí zpracované osobou s odbornou způsobilostí v oboru hydrogeologie ve smyslu § 3 zákona č. 62/1988 Sb. a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 206/2001 Sb. Vše výše uvedené platí pro veškerá tepelná čerpadla (tj. s celkovým výkonem do 20 kW i větším než 20 kW). V případě celkového výkonu tepelného čerpadla většího než 20 kW je dále nutné vrty s tepelným čerpadlem povolit stavebně podle stavebního zákona a doložit projektovou dokumentaci podle přílohy č. 5 vyhlášky č. 499/2006 Sb.
Oddychněme si od paragrafů a podívejme se na chápání tepelného čerpadla systému země/ voda z pohledu státní správy a investorů. Přestože vrt, popř. vrty, a zařízení tepelného čerpadla tvoří nedílnou součást, jsou chápány samostatně. Tuto domněnku doprovází mylná představa, že v rámci projektování vrtů pro tepelné čerpadlo je v první fázi stěžejním úřadem obvodní báňský úřad (dále jen OBÚ) daného kraje. Role OBÚ spočívá ovšem v tomto směru až ve fázi vykonávání dozoru, kterému se zodpovídá firma realizující vrty pro tepelná čerpadla, a to hlavně v čase provádění vrtů. Je důležité si uvědomit, že pokud uvažujeme o tepelném čerpadlu, musíme řešit projektovou dokumentaci a všechny potřebné náležitosti již ve fázi projektování samotného objektu, a to s místně příslušným stavebním úřadem a odborem životního prostředí (vodoprávní úřad).
Nyní se budeme zabývat praktickou stránkou návrhů tepelného čerpadla systému země/voda. V praxi je poměrně častým zvykem navrhovat počet a hloubku vrtů pro tepelná čerpadla na základě zjištěného chladicího výkonu daného stroje při určitých podmínkách a empirických tabulek výtěžnosti podloží. Je však tento postup správný? Zcela určitě není.
V první řadě je třeba si uvědomit, zda uvažované podmínky chodu tepelného čerpadla (např. B0/W35 – vstupní teplota nízkopotencionálního zdroje do tepelného čerpadla je 0 °C, výstupní teplota do otopného systému je 35 °C) a z toho plynoucí chladicí výkon je pro daný objekt s ohledem na průměrný teplotní spád systému reálný. Dále je třeba zdůraznit, že primární okruh pro tepelná čerpadla všeobecně nelze bezmyšlenkovitě navrhovat pouze na přenesení daného výkonu (záležitost mimo jiné hlavně hydraulická), ale hlavně podle množství odebraného, v případě chlazení i dodaného tepla v rámci jednotlivých let.
Budeme-li např. uvažovat „běžný“ rodinný dům s tepelnou ztrátou 10 kW a nainstalujeme do něj tepelné čerpadlo země / voda o výkonu 7 kW, je patrné, že co do výkonu bude systém navržen na 70 % jmenovité potřeby, což bude postačující pro monovalentní provoz tepelného čerpadla ještě při venkovní teplotě –3 °C v Praze.
Oněch 70 % tepelného výkonu tedy postačí pro pokrytí zhruba 93 % veškerých energetických spotřeb domu v rámci roku. Pokud bychom navrhovali primární okruh (vrty) pouze podle chladicího výkonu tepelného čerpadla o výkonu 7 kW, systém bychom jednoznačně poddimenzovali. Správně provedený návrh uvažuje s proběhem tepelného čerpadla pro pokrytí 93 % energetických spotřeb pro vytápění domu. Pokud bude tepelné čerpadlo připravovat i teplou vodu, je samozřejmě nutné kalkulovat i s touto spotřebou tepla. Zejména u menších či energeticky úsporných rodinných domů může být tato spotřeba dokonce podílově dominantní.
Dimenzování primárního okruhu tepelného čerpadla země / voda je tedy nutné chápat v širším měřítku, a to zejména s ohledem na požadavky a uvažovaný provoz domu, místní geologické podmínky a hydrauliku systému. Cílem tohoto článku nebylo předložit čtenáři přesný návod pro navržení a následné legislativní povolení vrtů pro tepelná čerpadla, ale poukázat na často se objevující omyly a domněnky v projektové praxi, které mohou tento investiční záměr komplikovat.
Marek Svačinka,
Ing. Pavel Dědina,
Ing. Lucie Fojtová Ph.D.,
Asociace pro využití tepelných čerpadel
